Historie


Evitské náboženské hnutí bylo založeno 7. 7. 2017 sedmi zakladateli. Mezi zakladateli jsou tři ženy a čtyři muži. Nikdo z nich se nejmenuje Eva. Jména zakladatelů nebudou nikdy zveřejněna. Zakladatelé totiž nechtějí, aby se v budoucnu jejich jménem vedly spanilé jízdy či náboženské války, jako se tomu dělo a děje u jiných církví. Tomu se snaží za každou cenu předejít. Druhým důvodem je, že se nechtějí povyšovat nad ostatní věřící.

Jako církev nebyli evité zatím státem uznáni a není ani jisté zda budou o registraci vůbec usilovat. Není totiž známo, že by zakladatelé největších světových církví něco podobného činili. Tento postoj se však může změnit, až se naplní proroctví.

Jak získalo náboženství své jméno

Název nijak nesouvisí se jménem jakékoli osoby nebo historické postavy. Vyjadřuje odmítnutí diskriminace žen, která je tak běžná v jiných církvích. Dále bylo nutno odlišit se od církví adamitských. Často se totiž jednalo o krvežíznivé fanatiky, kteří se neštítili žádné špatnosti. S nimi Evité odmítají být jakkoli spojování a od většiny z nich se distancují.

Jedinou výjimkou jsou starověcí adamité. Ti žili v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Byli to gnostici, kteří se scházeli nazí k lázni a k bohoslužbám. Jejich nahota nijak nesouvisela se sexualitou, přesně tak jako je tomu u evitů. Zmiňuje se o nich sv. Epifanius ze Salamíny v díle Panarion.

Evité, ač se mohou zdát zpočátku nepočetnými, později se rozšíří a v některých částech světa se stane evitství dominantním náboženstvím. Největšího rozkvětu dosáhne kolem roku 3500.